„A tak plynul čas, až nakonec počet dnů, po které žena ve fialové sukni neměla žádné zaměstnání, dosáhl nového rekordu. Byly to přesně dva měsíce. Tedy rekord od chvíle, co jsem si začala vytrvale vést své záznamy.“
Žena ve fialové sukni od Nacuko Imamur
Sedm příběhů, sedm jiných osobností, ale všechny spojuje stejné místo původu. Země, která je od zbytku světě izolovaná, země, kde se děje to, s čím bychom se v našem světě nesetkali. Země, kde má slovo svoboda úplně jiný význam.
Tohle bylo drsné čtení a
Milé připomenutí, že toho za den nemusíte stihnout milion, i když to u všech ostatních tak vypadá (no, ne že bych toho do videa dala hodně, lenost, chápeme se). Pokud vám za patami něco vysloveně nehoří, dejte si pauzu.
„Možná se ptáte, proč jsem tak opatrný. Některé věci v sobě mají takové zlo, že se k nim stačí přiblížit, aby vás to ušpinilo, aby to ve vaší duši zanechalo skvrnu špatnosti podobnou holině v lese.“
Rybář od Johna Langana mě příliš neuchvátil. Asi jsem o
